Jindřich Šimon Baar

(1869 - 1925)

Jindřich Šimon Baar byl český katolický kněz, básník a spisovatel, představitel realismu, tzv. venkovské prózy a katolické moderny.

Životopis:

Jindřich Šimon Baar se narodil v Klenčí pod Čerchovem. Studoval gymnázium v Domažlicích, poté teologii v Praze. Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Pak působil na několika místech jako duchovní a v této funkci se zapojoval do snah o církevní reformu. Nejprve jako kaplan v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích, poté jako farář v Ořechu a v Kloboukách. V letech 1918 - 1921 byl členem Jednoty katolického duchovenstva. Roku 1919 odešel do důchodu a žil až do konce v jeho rodné vsi v Klenčí, kde po jeho smrti zřídili Muzeum Jidřicha Šimona Baara.

Dílo:

Jeho snahou bylo hlavně zachytit život na vesnici, především v chodské oblasti. Ve svých dílech tak vytvořil historický a národopisný obraz Chodska a sbíral také chodský folklór.

Romány a povídky:

Chodská trilogie - 1. Paní komisarka ( obsah viz níže), 2. Osmačtyřicátníci, 3. Lůsy

Pro kravičku - příběh z Chodska- dva mladí lidé si chtějí splnit životní sen, odstěhují se do Německa, vydělat si na krávu. Po návratu si jí koupí a seznámí se s malířem, který je sice nechápe, ale snaží se jim pomáhat. V zimě kráva umře a malíř se rozhodne namalovat obraz- zachycení oněch mladých lidí nad mrtvou krávou. Obraz má na výstavě veliký úspěch a malíř jej prodá, vydělá tak na novou kravičku pro své dva přátele.

Kanovník
Počtář
Jan Cimbura
Hanýžka a Martínek
Holoubek
Cestou křížovou
Poslední rodu Sedmerova
Farské historky
Rodnému kraji
Poslední soud
Sřivánek a jiné povídky
Povídka Hanče
Mžikové obrázky
Chodské povídky a pohádky - v knize je shrnutí Baarovi folkloristické činnosti.

Baarovi spisy vyšly ve 30-ti svazcích v letech 1923 - 1934

Ke kristu blíž ( 4 svazky spisů, vydané posmrtně 1936-40)

Paní komisarka

Děj románu Paní komisarka čtenáře zavádí do vesničky Klenčí poblíž Domažlic a odehrává se v první polovině 19.století.
Hlavní postavy románu představují Božena Němcová, která přijela s manželem kvůli jeho práci do Domažlic a farář z Klenčí - páter Faster. Faster měl silné vlastenecké cítění. Vyučoval děti na vesnici českým básním a písním, probouzel v nich lásku k divadlu a i jinak je prakticky i teoreticky vzdělával. Podobně jako na děti působil i na Boženu Němcovou, v níž tušil veliké nadání. Chtěl, aby svého talentu využila a začala literárně tvořit.
Fasterův optimismus ochabnul ve chvíli, kdy vznikl spor o Lůsy- část obecního lesa- mezi sedláky z Klenče. Farář se snaží zamezit nepokojům mezi vlastními lidmi o to víc, že do sporu zasahují přistěhovalí Němci. V těchto náročných chvílích se stává největší oporou knězovi právě Božena Němcová. Kvůli svým vlasteneckým snahám je Faster přeložen na jinou faru. Až teprve při jeho dochodu vyjde najevo, jak ho všichni lidé milovali. Následují další dva díly trilogie - Osmačtyřicátníci a Lůsy- ve kterých autor pokračuje v líčení boje o kousek lesa. Ale právě i tato část má pro sedláky velký význam. Po různých intrikách a zápletkách vítězí místní sedláci nad Němci, hlavně s pomocí kněze Fastera, který se nakonec příběhu zase zapojil do děje. Sedláci tak svůj les získávají.
Baar ve svých prózách podal pravdivý obraz ze života venkovského lidu. Zabýval se zde také vlivem germanizace a odnárodnění.