( 1906 - 1989 )Samuel Barclay Beckett byl irský dramatik a prozaik, představitel absurdního divadla.
Životopis
Narodil se ve Foxrocku u Dublinu v protestantské dobře situované rodině. Vzdělání získal na prestižních středních školách v Dublinu, poté absolvoval studium na Trinity College, kde od roku 1923 studoval práva a evropské jazyky. Po ukončení studia 1927, pracoval jako učitel v Belfastu, ale již roku 1928 odjel přednášet angličtinu do Francie ( mimo jiné působil i na prestižní pařížské Sorbonně. V roce 1930 se vrátil do Irska, kde u něj propukly deprese, které léčil v psychiatrické léčebně. Po svém propuštění několik let cestoval po Evropě. Roku 1938 se Beckett odstěhoval do Francie. V průběhu druhé světové války se Beckett angažoval v protifašistickém odboji - francouzské hnutí odporu. Roku 1942 odchází do jižní Francie, kde žije do konce války na venkově a pracuje jako zemědělský dělník.
Po skončení druhé světové války se vrací do Paříže, kde žije až do své smrti. Roku 1969 mu byla udělena Nobelova cena.
Dílo
S.Beckett žil v Paříži, jeho tvorba byla francouzským prostředím značně ovlivněna. Psal svoje díla anglicky a francouzsky.
1. Drama
Čekání na Godota ( 1949) viz obsah níže.
Konec hry
Akt beze slov
Poslední láska (1958) hra je o hledání identity poslechem magnetofonových pásek, na kterých má pan Krap, v desetiletých odstupech, nahrány důležité fragmenty ze svého života.
Akt beze slov 2.
Šťastné dny
Hra
Jde a přijde
Dech
Ne já
Tenkrát
Nyní
2. Prozaická tvorba
Murphy
Watt ( 1945)
Molloy (1951) společně se dvěma následujícími tvoří volnou trilogii
Malone umírá
Nepojmenovaný
Tso
Jak to je
Novely a texty pro nic ( 1955-58)
Čekání na Godota
Je nejznámějším absurdním dramatem. Není blíže určeno na jakém místě a kdy se hra, rozdělená do dvou dějství, odehrává.
Hlavními protagonisty jsou tuláci Vladimír a Estragon. Setkávají se na venkově, na cestě, na které stojí jenom jeden strom. Tuláci u něj čekají na jakéhosi pana Godota, který má změnit jejich život. Nikdo však neví čím a jakým způsobem. Nesmyslný a neustále se opakující rozhovor o Godotovi náhle přeruší dvojice mužů- pan Pozz a jeho sluha Lucky. Ten tulákům sdělí, že dnes večer prý pan Godot nepřijde, ale určitě přijde zítra.Druhé jednání se odehrává na tom samém místě a scéna mezi oběma tuláky se zase opakuje. Večer znovu přichází Pozzo a Lucky. Pozzo je ale slepý a scela oddaný Luckymu. Chlapec Vladimírovi a Estragonovi zase sdělí, že dnes večer pan Godot nepřijde, ale určite přijde zítra. Tuláků se ale zmocní zoufalství a chtějí ukončit svůj nesmyslný život. Avšak šňůra od kalhot, na které se chtějí oběsit, se utrhne. Oba nejsou schopni nějakého činu a zůstavají bez pohnutí stát.
Samuel Beckett chtěl na nesmyslném čekání tuláků ukázat absurdnost lidského žití a beznadějnost společnosti v níž nehraje roli minulost, přítomnost ani budoucnost. Absurdita hry je ještě umocněna groteskním chováním obou tuláků, kteří o sebe zakopávají, zouvají si a nazouvají boty a často jim dokonce spadnou kalhoty. Autor také tímto dramatem nastínil tvář nové soudobé civilizace.
Žádné komentáře:
Okomentovat