pátek 13. března 2009

Henri Barbusse (barbis)

( 1873 - 1935 )

Henri Barbusse byl francouzský prozaik, levicově orientovaný novinář a politik

Životopis:

Studoval literaturu a filosofii v Paříži. Do literatury vstoupil několika sbírkami veršů. Jako publicista se zaměřoval na literární kritiku ( upoutal ho především Émile Zola). Zásadní předěl v jeho životě byl rok 1914, kdy jako dobrovolník narukoval do První světové války. V zákopech a vojenských nemocnicích pak napsal svůj protiválečný román Oheň, který mu zakrátko, ještě v letech války, zajistil světový věhlas.
Protiválečný postoj posílil jeho levicovou orientaci. Obdivoval komunisty ( od roku 1923 byl členem Komunistické strany Francie), byl nadšený z Velké říjnové socialistické revoluce, často cestoval do SSSR, byl autorem francouzsky psaného tendenčně oslavného životopisu Stalin z roku 1933. V roce 1917 založil protiimperialistickou organizaci Clarté, která existuje dodnes. Skupina združovala levicově orientované spisovatele a intelektuály a vydávala stejnojmenný časopis, mezi její členy patřili např. Romain Rolland, Anatole France, Henri Bataille, Chaldres Vildrac, Upton Sinclair, H.G.Wells, Stefan Zweig, G.B.Shaw, Bertrand Russell, Heinrich Mann. Členy československé sekce skupiny Clarté byli v meziválečném období levicoví spisovatelé a umělci např. Stanislav Kostka Neumann, Josef Hora, Helena Malířová, Ivan Olbracht, Antonín Sova, Fráňa Šrámek.
Henri Barbusse zemřel v Moskvě a je pohřben na přížském hřbitově Le P'ere Lachaise.

Dílo:

1. Básně a Romány:
Počátky jeho tvorby jsou ovlivněny romantismem ( básně), jádro jeho světoznámého díla tvoří trojice románů, ovlivněných z části naturalismem:

Peklo - zobrazení moderního velkoměsta, vychází ze Zolova naturalismu, které obohacuje o metafyzické úvahy o smyslu života v moderní době.

Oheň ( Le Feu, vydán knižně roku 1917) - viz. obsah níže

Jasno -(Clarté-1919) je kniha navazující na Oheň- odsuzuje válku, tento román dal název mezinárodnímu hnutí sdružujícímu představitele humanistické inteligence.

2. Eseje:
Světlo v propasti
Dopisy duševním pracovníkům

3. Reportáže:
Gruzie
Rusko
Různé zprávy - kniha obsahující novely, povídky, historické studie a pod.

Oheň

Román čtenáře zavádí na francouzsko-německou frontu během první světové války.
V románu lze jen těžko najít hlavního hrdinu. Je jím autor, který vystupuje v knize jako vypravěč, ale zároveň jsou hlavními postavami jeho přátelé- spolubojovníci na frontě. Barbusse zaznamenává to, co sám zažil, ale deníkovou formou románu zachytil také zážitky a výpovědi ostatních vojáků.
Román má 24 kapitol z nichž téměř každá tvoří samostatný významový celek. Popisuje budování zákopů, zdánlivý klid na frontě i těžké nálety a bombardování. Líčí strach a utrpení vojáků, ale i úvahy nad životem a významem války. Vojáci vidí jediné východisko v tom, že by měli bojovat proti lidem, kteří války vyvolávají.
Hrozným koncem je závěr samotného románu, kdy se dozvídáme, že byli v boji zabiti téměř všichni členové mužstva. Poslední hrstka živých se snaží dopravit sebe a raněné kamarády na obvaziště k ošetření.
Barbussovi se podařilo vytvořit netradiční román, počínaje jeho kompoziční výstavbou a konče užitím stylistických prostředků. Od klasického románu se liší tím, že mu chybí hlavní postava. V románu také chybí děj- až na popisování válečných scén. Do textu často zasahují filosofické úvahy nad utrpením v zákopech.
Autor užil metody kontrastu - střídá světlo a stín, klid a boj, drobné scény a celé panorama. Do textu se dostávají individuální jazykové prvky každého z vojáků. Autor se nebránil ani vulgarismům a prvkům argotu.

Žádné komentáře:

Okomentovat