Aristofanés

446 nebo 448 - 385 př. n. l.

Aristofanés byl starořecký dramatik, hlavní představitel attické komedie. O jeho životě není mnoho známo, měl dramatické vzdělání a začal psát hry, první z nich ještě anonymně. Při Athénských divadelních soutěžích věnovaných bohu Dionýsovi získal třikrát první a třikrát druhou cenu. Aristofanés byl zřejmně váženým občanem, neboť zastával úřad prytana. Jeho synové šli ve stopách slavného otce, byli také úspěšní dramatici a inscenovali jeho poslední hry. Aristofanés napsal asi 40 her, ale v úplnosti se jich dochovalo jenom 11. Z ostatních je dnes známo pouze 986 zlomků různé délky. Zachoval se jediný antický portrét Aristofana, dvojitá busta s Menandrem, dnes v muzeu v Bonnu. Aristofanovy komedie se vždy týkají aktuálních událostí a věcí, které Athéňany trápili. Řada z nich je parodiemi na Peloponnéskou válku, jiné jsou karikaturami pokažených mravů mladých, kteří se vzdělávají na sofistických školách, aby pak dokázali svými obratnými řečmi zesměšnit svoje rodiče a vytáhnout z nich peníze. Aristofanés karikoval také dramatika Euripida a v komedii Oblaka, posměšně líčí Sókratovu školu. Když v komedii Babyloňané nelichotivě vylíčil athénského vojevůdce Kleóna, byl obviněn z pomluvy úředníka a musel se hájit před soudem. O dva roky později se Kleón pokusil zpochybnit Aristofanovo občanství, ale opět bez úspěchu.

Odkaz:

V Athénách a později v Římě a v Alexandrii byl Aristofanés velice populární autor. Jeho dílo chválí Římští básníci ( Horatius) a na jeho komediální styl navazovalo mnoho římských i novověkých a moderních autorů. Aristofanova satira silně ovlivnila aglickou literaturu, hru Ptáci zpracoval Goethe a Heinrich Heine byl přesvědčen, že v jeho době by byl jistě pronásledován cenzurou. Ve 20. století se k němu vracela řada autorů, Picasso ilustroval Lysistratu. Dokonce se po Aristofanovi jmenuje planetka 2934
Z Aristofana pocházejí úsloví " nosit sovy do Athén" a také " kde je dobře, tam je vlast" ( Ubi bene,ibi patria)

Dílo:

1. Dochované hry( všechny byli přeloženy i do češtiny)

Acharňané - o tom, jak jsou athéňané úplatní
Jezdci
Vosy- o sudičctví athéňanů
Mír- kritika války
Oblaka - satira na Sokratovu školu
Ptáci
Lysistrata ( viz. obsah dále)
Ženy slaví Thesmoforie
Žáby
Ženský sněm- karikatura Paltónova ideálního státu
Bohatství

2. Ztracené hry
Hodovníci - původně uvedeno jako dílo básníka Kallistrata, dnes ztraceno
Babyloňané
Sedláci
Obchodní lodi
Muži s pánvemi
Hrdinové
Lemňanky
Stáří
Čápi
Ženy ve stanech

Lysistraté

Lysistraté je hlavní hrdinkou komedie. Tato athénská žena se rozhodne, že manželky a děti válečníků nebudou dále strádat neustálými boji. Lysistraté proto vyzve ostatní ženy, aby odmítaly mužům splnit manželské povinnosti. Nebudou prý mít s muži pohlavní styk až do té doby, než skončí válka. Pod vedením Lysistraté se ženám podaří muže přesvědčit a bojující města mezi sebou uzavírají mír. Hra končí průvodem, v němž nahá žena symbolizuje tělesnou lásku a usmíření.