Beznaděj

1. Ve snech často vídám Tvojí krásnou tvář,
už tak dlouho tě má lásko znám,
lesk plavých vlásů dodává Ti zvláštní zář,
Ach, vždyť už roky tě ráda mám.

2. Někdy potkávám se s Tebou, jindy jen v představách se mi zdáš,
když hluboká noc zdá se moc temnou,
přiznávám, že mojí duši v rukou máš.

3. Často dívám se Ti do očí,
ty to však nikdy ani nepoznáš,
a tak stále marně doufám, že se snad karty otočí
a já, třeba jednou, uvidím zblízka Tvojí tvář

4. Vím, máš svůj život,
Ty jseš tam uvnitř a já vně,
a to je taky nejspíš ten důvod,
proč teď nestojíš vedle mně.

5. Každý z nás má duši na jiné vlně oceánu,
proč to takhle musí být?
Tenhle problém v mým přesným plánu,
myslím, že vlastně nelze vyřešit.

6. Jediný kilometr, přec tak daleko žiješ,
závidím slunci, které může hladit Ti vlasy,
závidím té, pro kterou tu jseš,
že právě jí patří zlomek Tvojí krásy.

7. Nemáš ani ponětí, že vlastně jen pro Tebe žiju,
že myslím na Tebe den co den,
Tvý jméno do zdí, že potají ryju,
"Jirka" zní mi v mysli jen.

8. Někdy už přestávám vnímat
lidi, co se mnou životem jdou,
to jen na Tvý fotky dokážu se potom dívat,
a tak mně napadá, ta hra už není hrou.

9.Měla bych přestat věčně zbytečně snít,
dát prostě sbohem těmhle bláhovejm snům,
tu touhu ve mně zmírnit
a otevřít srdce novým, šťastnějším dnům.

10. Tvý oči mně ale z fotek sledují každou chvíli,
chtěla bych přestat se jich bát,
chtěla bych zničit ten hlas, co ve mně kvílí,
že nádherný musí bejt za ruku Tě brát.

11. Třeba jednou, až přestanu se stydět a bát,
až strach říct: "Miluji Tě" nebudu mít,
třeba potom budeš mně do náruče brát
a vedle mně v lásce a vášni žít.